Příběh pacientky Karolíny

4.7. 2018

Budu Vám dnes vyprávět příběh pacientky Karolíny.

Při své práci v centrech asistované reprodukce jsem potkala několik pacientek, které se mi zapsaly do paměti i srdce trochu víc než ostatní, Karolína (jméno jsem změnila) je jednou z nich.

Karolína a její manžel přišli do centra, kde jsem tehdy pracovala, před 9 lety. Hned jsme si „padly do oka“ a bylo nám jasné, že si budeme dobře rozumět.

Bohužel po vyhodnocení všech vyšetření se zjistilo, že prognóza úspěchu není moc dobrá. Dalo se očekávat, že hormonální stimulace vaječníků nebude jednoduchá, a že nemůžeme počítat se ziskem většího počtu vajíček. Ale Karolína s manželem se rozhodli, že to zkusí.

Bohužel stalo se to, co se očekávalo. Po hormonální stimulaci pro IVF se odebralo 1 vajíčko, které nebylo optimálně zralé, takže se nedalo použít pro oplození. Karolína byla hrozně statečná, když se dozvěděla tu špatnou zprávu. Řekla, že „si dá chvilku pauzu“, a pak to zkusí znovu. Doporučila jsem jí, aby tuto pauzu vyplnila pitím čaje.

Karolína přišla znovu asi za 8 měsíců. Byla v té době nemocná: měla mononukleózu a musela absolvovat nějaké gynekologické zákroky. A taky si zažádali o adopci pro případ, že by IVF nevyšlo.

Zkusili jsme další IVF cyklus. Hormonální simulace běžela kupodivu moc dobře, už při první kontrole byl ultrazvukový nález nadějný, zdálo se, že vajíčka budou. A skutečně, při odběru se odebralo 10 vajíček a většina z nich byla optimálně zralá! Došlo k oplození a vzniklá embrya se dobře vyvíjela. Po prodloužené kultivaci jsme přenesli 2 embrya (v té době bylo běžné, že se přenášely 2-3 embrya). A další 2 embrya se zamrazila.

Po 14 dnech (obvyklá doba čekání na výsledek) přišla Karolína na hCG test a byl pozitivní!!! A po dalších dvou týdnech jsme pod ultrazvukem viděli v děloze 2 gestační váčky se srdeční akcí, takže Karolína čekala dvojčata! V IVF centrech máme radost z každého úspěchu, ale tady byla obzvlášť velká.

Těhotenství nebylo bez problémů, několikrát byla hospitalizovaná pro krvácení. Před porodem zase strávila dva týdny v nemocnici, měla preeklampsii. Těhotenství se podařilo udržet do 35. týdne.

Karolína porodila (císařským řezem) dvě krásné, zdravé holčičky.

Když nám je přinesla ukázat do centra, bylo to úžasné. Znovu jsem je viděla, když jim byly 3 roky. Holčičky běhaly po budově centra, jako by to tam znaly odjakživa, nebály se ani pana doktora (tenhle pocit jsem zažila opakovaně: děti, které nám pacientky nosí ukázat, se často chovají, jako by nás, zaměstnance, i prostředí znaly…). Pro mě to byl krásný pocit, moc ráda vidím, jak „naše“ děti rostou a prospívají.

Před 14 dny jsem si dovolila po mnoha letech Karolíně zavolat a poprosila ji, jestli bych o ní mohla napsat příběh do svého blogu. Byla jsem moc ráda, když souhlasila.

Je to tedy první pacientka, která s Vámi sdílí svou radost ze dvou krásných holčiček, kterým je dnes 7 let. Chodí do 1. třídy, jsou zdravé a rodičům dělají velkou radost.

Dodnes nevím, jestli skutečnost, že se nám tento úspěch podařil, byla ovlivněna bylinkovým čajem, který Karolína poctivě pila půl roku, nebo jejím obrovským optimismem. Anebo prostě nastala šťastná konstelace hvězd😊…

V mém příštím příspěvku se s Karolínou setkáte i Vy. Budeme si spolu povídat o tom, jak to tenkrát probíhalo a jak to prožívala, tady.

Moc se na to těším,

Vaše

A.

Alena Dvořáková | © Copyright 2021 | Patrikorsak.cz |