Věk a plodnost x neplodnost I.

2.10. 2018

Minule jsme mluvili o kouření a jeho vlivu na plodnost. Dnes pro Vás mám podobné téma. Existuje něco, co negativně ovlivňuje plodnost ještě mnohem víc než kouření.

Je to věk. A to zejména věk ženy.

K jeho napsání mě inspiroval diskusní pořad Míši Jílkové o plánování rodičovství z 27.9.2018.  Normálně se jejím pořadům vyhýbám, ale chtěla jsem se dozvědět, co o tomto tématu soudí odborníci, politici a veřejnost.

Bylo to velmi zajímavé. Jsem vděčná hlavně MUDr. Budkovi, specialistovi na reprodukční medicínu, který pracuje v jednom pražském centru asistované reprodukce. Mluvil o tom, o čem se v českých mediích mluví bohužel moc málo. O tom, jak věk negativně ovlivňuje reprodukční schopnost. A to zejména věk ženy. Je mi to líto, ale opravdu jsme my ženy (jako ostatně dost často) oproti mužům v tomto směru značně znevýhodněny. Proč a jak přesně  to funguje vysvětlím v některém ze svých příštích článků, dnes se zaměříme na fakta a čísla.

Víte, jaký je průměrný věk dnešní české prvorodičky? Je to 30 let.

Víte, jaký je optimální věk – biologický – tedy ten, kdy jsme pro početí dítěte přírodou nejlépe připraveny? Je to 20 – 25 let. 

Je to rozdíl že?

Po 30. roce života ženy začne její plodnost rapidně klesat. Další velký zlom nastává po 35. roce. Ve 40 letech je pravděpodobnost otěhotnění ženy kolem 5%, a to i pomocí metod asistované reprodukce. A ve 42 letech jsou to jen 2%. Možnost  otěhotnění lze pak zvýšit jen použitím vajíček dárkyně.

Tak už víte, proč tolik žen nemůže otěhotnět a proč je to problém posledních 20 – 30 let?

Mám i další důkaz: moje klientky, tedy ženy, kterým radím, jak si zkrátit cestu za dítětem, jsou velmi často ženy, které mají doma jedno dítě, cca 3 – 13 let staré. Nejsou to primární sterility (tj. odborný název pro ženy, které nikdy nebyly těhotné), tedy opravdu těžké případy pro reprodukční medicínu. Jsou to ženy mezi 30. a 40. rokem, které více či měně snadno už jednou otěhotněly. Ale protože jsou dnes o pár let starší, už to prostě nejde. A příčina je jasná:

VĚK.

Jistě, i jim se dá pomoci a společně se o to snažíme. Jen je to pro ně trochu komplikovanější, dražší a psychicky náročnější.

V tomto diskusním pořadu se mluvilo i o tom, kdo za to může. Kdo může za to, že ženy odkládají svoji reprodukci.

Zazněl názor, že si za to můžou ženy samy. Že každá žena by měla sama myslet na to, že chce děti a přizpůsobit tomu svůj život. A nečekat, až „udělá kariéru, koupí si byt, procestuje svět, užije si život“.

Jiný řečník (byla to žena) se domníval, že za to může společnost, která neumožňuje ženám pořídit si dřív bydlení a zajistit si ekonomickou stabilitu.

Je však opravdu třeba mít zajištěnou ekonomickou stabilitu k úspěšnému početí a výchově dítěte? A i kdyby to bylo třeba: budeme někdy žít v tak blahobytném světě, kdy budeme „mít všechno“ už v 25 letech, abychom mohli mít děti dříve? 😊

Jsem z generace, kdy ženy obvykle rodily kolem dvacítky. Já měla první dítě v 21 letech, druhé v 26. A to už jsem byla celkem „stará matka“. Málokdo z nás byl tehdy při narození dítěte ekonomicky stabilní. Často jsme neměli nic, bydlelo se u rodičů, nebylo auto ani peníze na dovolenou. Ale nikomu to nepřišlo divné, měli jsme to tak skoro všichni. Časem jsme si taky pořídili byty nebo domy a ostatní „nutné věci“. Ale problémů s otěhotněním bylo málo, někdy spíš naopak, interrupcí si tehdejší gynekologové užili opravdu dost.

Dnes je to naopak, nejdřív se řeší „statky“ a procestuje se zeměkoule. A pak třeba pomalu dojde na ty děti.

  • Není to špatně?
  • Neměli bychom se nad hierarchií hodnot a současným způsobem života trochu zamyslet?

Opravdu nechci moralizovat ani nikomu mluvit do žebříčku hodnot. Ale moc Vás prosím: zamyslete se. A mluvme o tom. Mnoho žen o tomto riziku totiž vůbec neví! Protože média jsou dnes plná informací, že hvězda XY otěhotněla ve 45 letech. Ale že před tím  léta chodila na IVF a že pro její léčbu byla použita vajíčka dárkyně, to už se tam nedočtete…

Když se nad tím zamyslíte, třeba časem nebudu mít já ani centra asistované reprodukce co dělat😊 Ale moc bych Vám přála co nejsnazší a nejkratší cestu za dítětem. A Vy tomu můžete pomoci. 

Začněte na svých dětech pracovat VČAS!

Vaše A

P.S. Přečtěte si obě pokračování II a III.

Alena Dvořáková | © Copyright 2021 | Patrikorsak.cz |